25. 9. 2009 - „Moře si odřeknu, ale dětem plavání dopřeju,“ říká lékařka

Když se jí pak narodila Terezka, začaly opět od začátku. Vaničky, bazének…A totéž následovalo se třetím miminkem, dnes již dvouletou Barborkou. „Občas musí pomoci i tatínek,“ směje se.

„Vím, že lékaři mívají na plavání kojenců a batolat různé názory, ale z vlastních zkušeností mohu říci, že mým dětem to jenom prospělo. Nebývají nemocné, nebojí se vody, dobrý vliv to mělo i na jejich psychiku a motoriku. Obě dcery i syn jsou v kolektivu mezi svými vrstevníky velmi rádi a i já jsem tu našla hodně nových známých,“ tvrdí spokojená maminka.

Podle ní je důležitý především začátek a maminky by rozhodně neměly vyčkávat. Nejlépe je začít s plaváním od dvou či tří měsíců věku dítěte a navázat tak na to, co je pro něj přirozené. Vždyť v maminčině bříšku byla kolem dítěte také voda.

„Plavání do jednoho roku je úžasný start do života. Bylo by mi líto, kdybych své děti ochudila zejména o první rok plavání. Vím, že většina mladých rodin dnes musí počítat s každou korunou. Já osobně jsem byla u moře naposledy, když mi bylo třináct let, a zatím mi to nechybí. Tunis si odřeknu, ale dětem plavání rozhodně dopřeju. Už bych bez Kenny být nemohla,“ dodává závěrem.